MuzeumToy

Výboj muzea

Hračky v muzeu

Vánoce v muzeu

Publikace

List kalendáře

Interakce a hra

Dřevěné, prostě soustružené panenky

OD HAVÍŘE K HRAČKÁŘI
V Seiffenu se soustruží
Dodnes ještě panuje představa o tom, že seiffenský havíř si ve svém volném čase řezboval, soustružil nebo jen tak něco kutil pro potěšení a z toho se pak vyvinula výroba hraček. Ve skutečnosti nebyl přechod od dolování cínové rudy k dřevozpracujícím řemeslům (a později k výrobě hraček) záležitostí múzy a volného času, nýbrž čistě existenční otázka. Vždy když se dolování zastavovalo, přibývalo soustružníků. S postupným úpadkem dolování se soustružení dřeva stávalo rozhodujícím řemeslem. V oblasti Seiffenu je to dosud nejvýznamnější forma obživy. Od poloviny 18.století ve výrobě vedle předmětů denní potřeby přibývalo stále více hraček. Tajemstvím úspěchu byl především staletími hornického povolání ukovaný typ člověka: čilý duchem, manuálně zručný, rozhodný, přizpůsobivý, ale také obětavý a houževnatý. Vývoj Seiffenu nebyl žádnou výjimkou. Podobnou cestou se daly i jiné vsi, např. havířská ves Pobershau.
Exponáty: Sklo, hornické náčiní, cínové nádoby, soustružené dřevěné nádoby, soustruhy, model vodní elektrárny a originální dílna, světnice hračkáře z doby kolem 1900.

Cesta vzniku od dřevěného prstence k vyřezávanému a malovanému zvířátku na hraní

KMEN - KRUH - ZVÍŘE
Soustružení profilovaných dřevěných prstenců - od 1800
viz též reifentier.de
Zvláštností krušnohorské výroby hraček je točení nebo soustružení tzv. profilovaných dřevěných prstenců (Reifen). Jedinečnost tohoto postupu spočívá v tom, že se pomocí speciálních nástrojů do mokrého prstence ze smrkového dřeva vytvarují obrysy určité figury, povětšině zvířete. Při soustružení není profil ještě patrný. Teprve po rozštípnutí prstence se na průřezu zamýšlený tvar objeví. Jen těžko již pak lze provést na tvaru nějakou opravu. Proto tato technologie vyžaduje mimořádnou zručnost a výtvarné schopnosti jako především tvarovou představivost a dobrý odhad rozměrů. 40 - 60 kusů odsekaných polotovarů jsou pak řezbou dotvarovány a následně barevně pomalovány. Tato technologie je známa jen v Seiffenu a blízkém okolí a dnes je již jen málo těch kdo ji ovládají a provádějí.
Exponáty: postup výroby od kmene stromu až ke zvířátku, sbírka vzorů, město prstenců, dílna kolem r. 1900 se soustruhy, varianty zvířátek od r.1880

Úzká specializace jednotlivých dílen jako jeden z podkladů pro racionální výrobu

KRUŠNOHORSKÁ HRAČKA DOBÝVÁ SVĚT
Obchod s hračkami a zámořský export
Dřevěné zboží z Krušných hor se už v 17. století prodávalo podomním a kočovným způsobem. Z výhodně položených vesnic Grünhainichen a Waldkirchen dodávali dřevěné předměty domácí potřeby a loubkové krabice již velmi záhy až na trhy do Lipska a Drážďan. Seiffenský soustružník Johann Friedrich Hiemann snad už v roce 1699 navštívil Lipský veletrh. V této době se hlavním střediskem obchodování s dřevěným hračkářským zbožím z nejrůznějších krajů Evropy stal Norimberk. Nízká mzdová a cenová úroveň v Krušných horách a kvalifikované a specializované soustružnictví z oblasti kolem Seiffenu dělaly krušnohorské dřevěné zboží atraktivním pro norimberské obchodníky. Vyvinuly se čilé obchodní vztahy a pro krušnohorskou produkci často přicházely i nové důležité impulsy. Nakladatelé nakupovali ve vsích jednotlivé výrobky, sestavovali sortiment a prodávali je se ziskem dál. Sílící nakladatelství měla v této roli prostředníka na šíření krušnohorského hračkářského zboží značný podíl. Ještě před rokem 1800 se hračky z Krušných hor staly jako cenově výhodné, rozmanité a nezaměnitelné součástí světového obchodu.
Exponáty: Vzorníky, ceníky, přehled exportu, vzory hraček, přehled nakladatelů

Zboží ve škatulkách

Räderarche 1900

“UMĚLECKÉ HRAČKY VŠEHO DRUHU”
Rozmanitost a šíře sortimentu v 19. století
Sortiment hraček z Krušných hor čítal tisíce nejrůznějších výrobků. Velmi rozšířené byly především pohyblivé a cinkající hračky jako řehtačky, brnkající škatulky, pojízdné hry a hudební a rámusící nástroje. Nápady a podněty přicházely i jiných oblastí, zejména z Norimberku. Vedle nejmenších miniatur skrytých uvnitř vysoustružených ovocných plodů to byly zejména různé škatulky, které tvořily svým tematickým sortimentem rozmanitost krušnohorské nabídky. Všelijaké panenky, povozy, z prstenců sekaná nebo z papírové masy lisovaná zvířátka či domečky a stromy v nejrůznějších tvarech ukryté v dózách nebo bedničkách z loubků byly vždy vhodné pro dětskou hru a zároveň poučení a odpovídaly tak duševnímu a rozumovému světu dětí své doby. Krušnohorská Noemova archa patřila ke šlágrům zámořského exportu. Dřevění vojáčci, hrady a stavebnice pro chlapeckou hru nebo detailně vybavené pokojíčky pro panenky a obchůdky pro dívky odpovídaly tehdejší představě o roli v dětské hře.
Exponáty: vše z doby před r.1900: Noemova archa, pohyblivá hračka, drnkací škatulky, tucty pohyblivých her, kuželky, pokojíčky pro panenky, obchůdky pro panenky, hrad, stavebnice, koně a vozy.

Pracovní světnice - u výrobce hracích škatulek - kolem 1920

PRÁCE - BYDLENÍ - ŽITÍ
O sociální situaci hračkářů mezi 1850 a 1920
Pro hračkářskou oblast je charakteristický typ domáckého výrobce hraček, který byl relativně samostatný a pracoval většinou ve vlastním domě s celou svou rodinou. Konečný produkt, který vyrobil, byl tedy jeho vlastnictvím, avšak jeho cenu a odbyt určovala aktuální situace na trhu. Po staletí se oblast kolem Seiffenu vyznačovala nízkými příjmy a velmi skromnými životními poměry. Pracovní doba se pohybovala v průměru kolem 13 až 15 hodin a samozřejmostí byla i spolupráce dětí. Produktivita spočívala ve velmi promyšlené dělbě práce a specializaci. Přestože se v hračkářské oblasti sotva kdy projevilo organizované hnutí proti špatným sociálním poměrům, staly se zdejší společenské poměry předmětem veřejného zájmu. V roce 1898 byl do Říšského sněmu zdejšími hračkáři zvolen sociální demokrat Emil Rosenkow (1871-1904), který tyto poměry vylíčil ve své sociálně-kritické komedii "Kocour Lampička".
Exponáty: obrazové dokumenty, cenové tabulky, přehled mezd a příjmů kolem 1900.

Miniaturní hračky kolem r.1920

Zboží z krabiček od sirek a miniaturní pokojíčky

CELÝ SVĚT V MINIATUŘE
Miniaturní hračky na počátku 20.století
Kolem roku 1900 nastaly složité problémy v exportu. Kromě stoupajících cen dřeva ohrožovaly krušnohorskou výrobu hraček změny v celních předpisech. Důležité země dovozu zavedly v krátké době místo cla za hodnotu zboží clo z váhy. Nový francouzský generální tarif z roku 1881 změnil například 10% clo z hodnoty zboží na 60 franků za 100 kg váhy. Tím byl vážně ztížen například vývoz velkých těžkých masivních hraček. O řešení tohoto problému v Seiffenu se významně zasloužil nakladatel H.E.Langer tím, že začal podporovat proces miniaturizace. Po roce 1905 přišel na trh e zmenšeninami figurek, domečků, povozů a různého příslušenství podle "norimberské míry". Jeho záměr nabízet nejmenší hračky ukryté v krabičce od sirek se ukázal jako geniální. Dobové motivy, působivá miniaturní soustružnická práce, detailní zdobení barvami a samotné umění mistrovského tvoření těch nejmenších hraček, to vše se stalo novou devizou seiffenského lidového umění.
Exponáty: miniaturní vozidla, miniaturní zboží, miniatury v krabičkách od sirek, krajina v miniatuře

Auguste Müller (1847-1930)

O ŘEZBOVÁNÍ A MUŽÍČCÍCH
Lidoví umělci v Zemi hraček
Z celého zástupu bezpočtu často anonymních výrobců přece jen od poloviny 19.století vystupují někteří, kteří díky své individualitě a výtvarným zvláštnostem upoutali pozornost veřejnosti. Tvořili obraz své doby zvlášť osobním a originálním způsobem. Dodnes nás jejich díla udivují buď zvláštní tvůrčí naivitou nebo technologickou precizností a uměleckou úrovní. Jejich zobrazení reflektují zejména regionální obyčeje a duchovní svět prostého lidového umělce Krušných hor.
Exponáty: Lidové umění Augusty Müller, Karla Müllera, Gustava Ehnerta, Louise Hiemanna, Alberta Füchtnera, Paula Ulbrichta, Louise Hausteina, Richarda Langera

Max Schanz,
ředitel seiffenské hračkářské školy 1933-1945

ŘEMESLO - ŠKOLA - NÁVRH
Vzdělání a umělecká řemeslná tvorba
Pokračující industrializace, mezinárodní konkurence a hospodářské krize čím dál víc přiostřovaly hospodářskou a sociální situaci v hračkářské oblasti. Od druhé poloviny 19. století mělo zdolání krize napomoci zakládání státních odborných průmyslových škol. Zvlášť na přelomu století se museli odpovědní odborníci vypořádat se skutečností, že díky tlaku ve směru honby za "levným výrobkem" hrozí narušení symbiózy lidového umění a výrobního řemesla. Technizace a racionalizace vnesly nejistotu do zacházení se starými tradičními formami lidového umění. Sami tvůrci působili jako motor vývoje nové současné estetiky výrobku, když přicházeli s novými tvary a s ohlédnutím na tradice. 30. a 40. léta 20. století provází proces vytváření pracovních míst a náhradní výroba. Současně tato stále se rozšiřující průmyslová výroba vánočních předmětů odkryla alternativní oblast obživy.
Exponáty: žákovské práce, vzory, Wendt & Kühn, návrhy, řemeslné návrhy - inovace, odznaky, umělecké řemeslo od 30.let 20.stol.

Storchenreiter, oblíbený motiv uměleckého řemesla i dnes

TRADICE A DUCH DOBY
Hračky a lidové umění v běhu 20. století
Dobový vkus, hospodářské tlaky, politické poměry a měnící se hospodářské formy formovaly Krušné hory 20. století. Válečná a poválečná léta plná odříkání ovlivnila kvalitu i kvantitu, desetiletí Německé demokratické republiky přinesla nové módní tendence a nástup plastických hmot. Mnoho výrobců přešlo v 60tých letech z tradičního sortimentu dřevěných hraček na výrobu dekoračních a vánočních uměleckých předmětů. Direktivní hospodářská politika NDR, zestátnění středního stavu (1972), vznik velkých průmyslových komplexů (do 1981) a státní monopol zahraničního obchodu NDR výrazně proměnily strukturu hračkářského regionu. Export, ale také druh vybavení dětských zařízení a vnitřní poptávka určovaly v centrálně plánovaném hospodářství objem i druh mnoha výrobků, takže rozmanitost sortimentu vzala za své.Umělá struktura exportu, cen a mezd v NDR se postarala o zbytek. Začít znovu bylo po roce 1990 nesmírně složité.
Exponáty: hračky od r. 1950: vánoční dekorace, louskáčky, světelné oblouky, pyramidy, kouřníci od 1950 do současnosti, stavebnice, pokojíčky a obchůdky pro panenky, hračky VERO

Nové hračky, vytvořené absolventy schneebergského vzdělávacího zařízení

TVORBA, VZDĚLÁNÍ A DŘEVO
Umění a design v Krušných horách
Od počátku 20.století zájem umělců a vědců o krušnohorskou hračku a Vánoce nepolevil. Vždy je to do regionu táhlo. Tvůrci sami hledali příležitost, aby zde mohli žít, tvořit a přispívat novými nápady. Ale i naopak tvůrčí osobnosti z krušnohorských dílen po svých studiích působily na středních i vysokých odborných školách jako průkopníci technologií a uměleckých směrů. Obor umělecká práce se dřevem ve smyslu krušnohorských tradic bylo možné studovat na školách v Sonnenberku a v Halle a od 60tých let na Odborné škole užitého umění ve Schneeberku. Výrobky z Krušných hor jsou již po desetiletí oceňovány cenami a uznáními. Krušnohorský design stanovoval a stanovuje laťku a prosadily se jako základ vysokého estetického nároku a rozmanitosti produkce. "právě Krušnohoří se svou dlouhou tradicí výroby dřevěných hraček se díky regionálním zvláštnostem a tvůrčím kompetencím zasazuje o otevřenost světu v rámci evropské kulturní krajiny.výtvarník jako ukazatel cesty do nového století." To zní sice pateticky, ale je to jediná možnost jak odolávat eklektickým tendencím výrobní horečky pro turistickou spotřebu. (Profesor Gerd Kaden 1998)
Exponáty: Design a průmyslová tvorba tvarů, vzory, unikáty, práce umělců, učební obor hračkář, vysokoškolské návrhy, studentské práce