|
|
|
 |
Krušnohorské
muzeum hraček a muzeum v přírodě Seiffen
M U Z E U M H R A Č E K |
|
 |
 |
 |
 |
|
Dřevěné, prostě soustružené panenky
|
|
OD HAVÍŘE K HRAČKÁŘI
V Seiffenu se soustruží
Dodnes ještě panuje představa o tom, že seiffenský havíř si ve
svém volném čase řezboval, soustružil nebo jen tak něco kutil pro
potěšení a z toho se pak vyvinula výroba hraček. Ve skutečnosti
nebyl přechod od dolování cínové rudy k dřevozpracujícím řemeslům
(a později k výrobě hraček) záležitostí múzy a volného času, nýbrž
čistě existenční otázka. Vždy když se dolování zastavovalo, přibývalo
soustružníků. S postupným úpadkem dolování se soustružení dřeva
stávalo rozhodujícím řemeslem. V oblasti Seiffenu je to dosud nejvýznamnější
forma obživy. Od poloviny 18.století ve výrobě vedle předmětů denní
potřeby přibývalo stále více hraček. Tajemstvím úspěchu byl především
staletími hornického povolání ukovaný typ člověka: čilý duchem,
manuálně zručný, rozhodný, přizpůsobivý, ale také obětavý a houževnatý.
Vývoj Seiffenu nebyl žádnou výjimkou. Podobnou cestou se daly i
jiné vsi, např. havířská ves Pobershau.
Exponáty: Sklo, hornické náčiní, cínové nádoby,
soustružené dřevěné nádoby, soustruhy, model vodní elektrárny a
originální dílna, světnice hračkáře z doby kolem 1900.

|
|

Cesta vzniku od dřevěného prstence k vyřezávanému a malovanému
zvířátku na hraní
|
|
KMEN - KRUH - ZVÍŘE
Soustružení profilovaných dřevěných
prstenců - od 1800
viz též reifentier.de
Zvláštností krušnohorské výroby hraček je točení nebo soustružení
tzv. profilovaných dřevěných prstenců (Reifen). Jedinečnost tohoto
postupu spočívá v tom, že se pomocí speciálních nástrojů do mokrého
prstence ze smrkového dřeva vytvarují obrysy určité figury, povětšině
zvířete. Při soustružení není profil ještě patrný. Teprve po rozštípnutí
prstence se na průřezu zamýšlený tvar objeví. Jen těžko již pak
lze provést na tvaru nějakou opravu. Proto tato technologie vyžaduje
mimořádnou zručnost a výtvarné schopnosti jako především tvarovou
představivost a dobrý odhad rozměrů. 40 - 60 kusů odsekaných polotovarů
jsou pak řezbou dotvarovány a následně barevně pomalovány. Tato
technologie je známa jen v Seiffenu a blízkém okolí a dnes je již
jen málo těch kdo ji ovládají a provádějí.
Exponáty: postup výroby od kmene stromu až
ke zvířátku, sbírka vzorů, město prstenců, dílna kolem r. 1900
se soustruhy, varianty zvířátek od r.1880

|
|

Úzká specializace jednotlivých dílen jako jeden z podkladů
pro racionální výrobu
|
|
KRUŠNOHORSKÁ HRAČKA DOBÝVÁ SVĚT
Obchod s hračkami a zámořský export
Dřevěné zboží z Krušných hor se už v 17. století prodávalo podomním
a kočovným způsobem. Z výhodně položených vesnic Grünhainichen
a Waldkirchen dodávali dřevěné předměty domácí potřeby a loubkové
krabice již velmi záhy až na trhy do Lipska a Drážďan. Seiffenský
soustružník Johann Friedrich Hiemann snad už v roce 1699 navštívil
Lipský veletrh. V této době se hlavním střediskem obchodování s
dřevěným hračkářským zbožím z nejrůznějších krajů Evropy stal Norimberk.
Nízká mzdová a cenová úroveň v Krušných horách a kvalifikované
a specializované soustružnictví z oblasti kolem Seiffenu dělaly
krušnohorské dřevěné zboží atraktivním pro norimberské obchodníky.
Vyvinuly se čilé obchodní vztahy a pro krušnohorskou produkci často
přicházely i nové důležité impulsy. Nakladatelé nakupovali ve vsích
jednotlivé výrobky, sestavovali sortiment a prodávali je se ziskem
dál. Sílící nakladatelství měla v této roli prostředníka na šíření
krušnohorského hračkářského zboží značný podíl. Ještě před rokem
1800 se hračky z Krušných hor staly jako cenově výhodné, rozmanité
a nezaměnitelné součástí světového obchodu.
Exponáty: Vzorníky, ceníky, přehled exportu,
vzory hraček, přehled nakladatelů

|
|

Zboží ve škatulkách

Räderarche 1900
|
|
“UMĚLECKÉ HRAČKY VŠEHO DRUHU”
Rozmanitost a šíře sortimentu v 19. století
Sortiment hraček z Krušných hor čítal tisíce nejrůznějších výrobků.
Velmi rozšířené byly především pohyblivé a cinkající hračky jako
řehtačky, brnkající škatulky, pojízdné hry a hudební a rámusící
nástroje. Nápady a podněty přicházely i jiných oblastí, zejména
z Norimberku. Vedle nejmenších miniatur skrytých uvnitř vysoustružených
ovocných plodů to byly zejména různé škatulky, které tvořily svým
tematickým sortimentem rozmanitost krušnohorské nabídky. Všelijaké
panenky, povozy, z prstenců sekaná nebo z papírové masy lisovaná
zvířátka či domečky a stromy v nejrůznějších tvarech ukryté v dózách
nebo bedničkách z loubků byly vždy vhodné pro dětskou hru a zároveň
poučení a odpovídaly tak duševnímu a rozumovému světu dětí své
doby. Krušnohorská Noemova archa patřila ke šlágrům zámořského
exportu. Dřevění vojáčci, hrady a stavebnice pro chlapeckou hru
nebo detailně vybavené pokojíčky pro panenky a obchůdky pro dívky
odpovídaly tehdejší představě o roli v dětské hře.
Exponáty: vše z doby před r.1900: Noemova archa,
pohyblivá hračka, drnkací škatulky, tucty pohyblivých her, kuželky,
pokojíčky pro panenky, obchůdky pro panenky, hrad, stavebnice,
koně a vozy.

|
|
Pracovní světnice - u výrobce hracích škatulek - kolem 1920
|
|
PRÁCE - BYDLENÍ - ŽITÍ
O sociální situaci hračkářů mezi 1850 a 1920
Pro hračkářskou oblast je charakteristický typ domáckého výrobce
hraček, který byl relativně samostatný a pracoval většinou ve vlastním
domě s celou svou rodinou. Konečný produkt, který vyrobil, byl
tedy jeho vlastnictvím, avšak jeho cenu a odbyt určovala aktuální
situace na trhu. Po staletí se oblast kolem Seiffenu vyznačovala
nízkými příjmy a velmi skromnými životními poměry. Pracovní doba
se pohybovala v průměru kolem 13 až 15 hodin a samozřejmostí byla
i spolupráce dětí. Produktivita spočívala ve velmi promyšlené dělbě
práce a specializaci. Přestože se v hračkářské oblasti sotva kdy
projevilo organizované hnutí proti špatným sociálním poměrům, staly
se zdejší společenské poměry předmětem veřejného zájmu. V roce
1898 byl do Říšského sněmu zdejšími hračkáři zvolen sociální demokrat
Emil Rosenkow (1871-1904), který tyto poměry vylíčil ve své sociálně-kritické
komedii "Kocour Lampička".
Exponáty: obrazové dokumenty, cenové tabulky,
přehled mezd a příjmů kolem 1900.

|
|
Miniaturní hračky kolem r.1920
Zboží
z krabiček od sirek a miniaturní pokojíčky
|
|
CELÝ SVĚT V MINIATUŘE
Miniaturní hračky na počátku 20.století
Kolem roku 1900 nastaly složité problémy v exportu. Kromě stoupajících
cen dřeva ohrožovaly krušnohorskou výrobu hraček změny v celních
předpisech. Důležité země dovozu zavedly v krátké době místo cla
za hodnotu zboží clo z váhy. Nový francouzský generální tarif z
roku 1881 změnil například 10% clo z hodnoty zboží na 60 franků
za 100 kg váhy. Tím byl vážně ztížen například vývoz velkých těžkých
masivních hraček. O řešení tohoto problému v Seiffenu se významně
zasloužil nakladatel H.E.Langer tím, že začal podporovat proces
miniaturizace. Po roce 1905 přišel na trh e zmenšeninami figurek,
domečků, povozů a různého příslušenství podle "norimberské míry".
Jeho záměr nabízet nejmenší hračky ukryté v krabičce od sirek se
ukázal jako geniální. Dobové motivy, působivá miniaturní soustružnická
práce, detailní zdobení barvami a samotné umění mistrovského tvoření
těch nejmenších hraček, to vše se stalo novou devizou seiffenského
lidového umění.
Exponáty: miniaturní vozidla, miniaturní zboží,
miniatury v krabičkách od sirek, krajina v miniatuře 
|
|
Auguste Müller (1847-1930)
|
|
O ŘEZBOVÁNÍ A MUŽÍČCÍCH
Lidoví umělci v Zemi hraček
Z celého zástupu bezpočtu často anonymních výrobců přece jen od
poloviny 19.století vystupují někteří, kteří díky své individualitě
a výtvarným zvláštnostem upoutali pozornost veřejnosti. Tvořili
obraz své doby zvlášť osobním a originálním způsobem. Dodnes nás
jejich díla udivují buď zvláštní tvůrčí naivitou nebo technologickou
precizností a uměleckou úrovní. Jejich zobrazení reflektují zejména
regionální obyčeje a duchovní svět prostého lidového umělce Krušných
hor.
Exponáty: Lidové umění Augusty Müller, Karla
Müllera, Gustava Ehnerta, Louise Hiemanna, Alberta Füchtnera, Paula
Ulbrichta, Louise Hausteina, Richarda Langera

|
|
Max Schanz,
ředitel seiffenské hračkářské školy 1933-1945
|
|
ŘEMESLO - ŠKOLA - NÁVRH
Vzdělání a umělecká řemeslná tvorba
Pokračující industrializace, mezinárodní konkurence a hospodářské
krize čím dál víc přiostřovaly hospodářskou a sociální situaci
v hračkářské oblasti. Od druhé poloviny 19. století mělo zdolání
krize napomoci zakládání státních odborných průmyslových škol.
Zvlášť na přelomu století se museli odpovědní odborníci vypořádat
se skutečností, že díky tlaku ve směru honby za "levným výrobkem" hrozí
narušení symbiózy lidového umění a výrobního řemesla. Technizace
a racionalizace vnesly nejistotu do zacházení se starými tradičními
formami lidového umění. Sami tvůrci působili jako motor vývoje
nové současné estetiky výrobku, když přicházeli s novými tvary
a s ohlédnutím na tradice. 30. a 40. léta 20. století provází proces
vytváření pracovních míst a náhradní výroba. Současně tato stále
se rozšiřující průmyslová výroba vánočních předmětů odkryla alternativní
oblast obživy.
Exponáty: žákovské práce, vzory, Wendt & Kühn,
návrhy, řemeslné návrhy - inovace, odznaky, umělecké řemeslo od
30.let 20.stol.

|
|
Storchenreiter, oblíbený motiv uměleckého řemesla i dnes
|
|
TRADICE A DUCH DOBY
Hračky a lidové umění v běhu 20. století
Dobový vkus, hospodářské tlaky, politické poměry a měnící se hospodářské
formy formovaly Krušné hory 20. století. Válečná a poválečná léta
plná odříkání ovlivnila kvalitu i kvantitu, desetiletí Německé
demokratické republiky přinesla nové módní tendence a nástup plastických
hmot. Mnoho výrobců přešlo v 60tých letech z tradičního sortimentu
dřevěných hraček na výrobu dekoračních a vánočních uměleckých předmětů.
Direktivní hospodářská politika NDR, zestátnění středního stavu
(1972), vznik velkých průmyslových komplexů (do 1981) a státní
monopol zahraničního obchodu NDR výrazně proměnily strukturu hračkářského
regionu. Export, ale také druh vybavení dětských zařízení a vnitřní
poptávka určovaly v centrálně plánovaném hospodářství objem i druh
mnoha výrobků, takže rozmanitost sortimentu vzala za své.Umělá
struktura exportu, cen a mezd v NDR se postarala o zbytek. Začít
znovu bylo po roce 1990 nesmírně složité.
Exponáty: hračky od r. 1950: vánoční dekorace,
louskáčky, světelné oblouky, pyramidy, kouřníci od 1950 do současnosti,
stavebnice, pokojíčky a obchůdky pro panenky, hračky VERO

|
|
Nové hračky, vytvořené absolventy schneebergského vzdělávacího
zařízení
|
|
TVORBA, VZDĚLÁNÍ A DŘEVO
Umění a design v Krušných horách
Od počátku 20.století zájem umělců a vědců o krušnohorskou hračku
a Vánoce nepolevil. Vždy je to do regionu táhlo. Tvůrci sami hledali
příležitost, aby zde mohli žít, tvořit a přispívat novými nápady.
Ale i naopak tvůrčí osobnosti z krušnohorských dílen po svých studiích
působily na středních i vysokých odborných školách jako průkopníci
technologií a uměleckých směrů. Obor umělecká práce se dřevem ve
smyslu krušnohorských tradic bylo možné studovat na školách v Sonnenberku
a v Halle a od 60tých let na Odborné škole užitého umění ve Schneeberku.
Výrobky z Krušných hor jsou již po desetiletí oceňovány cenami
a uznáními. Krušnohorský design stanovoval a stanovuje laťku a
prosadily se jako základ vysokého estetického nároku a rozmanitosti
produkce. "právě Krušnohoří se svou dlouhou tradicí výroby dřevěných
hraček se díky regionálním zvláštnostem a tvůrčím kompetencím zasazuje
o otevřenost světu v rámci evropské kulturní krajiny.výtvarník
jako ukazatel cesty do nového století." To zní sice pateticky,
ale je to jediná možnost jak odolávat eklektickým tendencím výrobní
horečky pro turistickou spotřebu. (Profesor Gerd Kaden 1998)
Exponáty: Design a průmyslová tvorba tvarů,
vzory, unikáty, práce umělců, učební obor hračkář, vysokoškolské
návrhy, studentské práce
|
 |
 |
 |
|